Je krásné podílet se na projektu, připomínajícím stroj času a vzpomínek. Ti, kteří vnímají hudbu jako nevyhnutelnou součást života, rozumí, jak těžké je proplouvat světem ticha, bez jakékoliv útěchy a lyriky, kterou nám písnička dokáže dát. Znáte ten pocit.. prožíváte svou první lásku, následuje zklamání, a najednou o tom potřebujete mluvit.
Tyto chvíle mi v patnácti přinesly psací pero do ruky a započala má umělecká cesta. Svou první písničku jsem psala spontánně, byla zrovna doba, kdy přišel covid. V tomto roce snad každý z nás dokázal sdílet svůj vlastní příběh a prožitky z karantény. Napadlo mě situaci nadlehčit, a tak jsem napsala svůj první hudební text s názvem Paní Corona. Společně s mou nejlepší kamarádkou jsme dostaly nápad myšlenku posunout to dál.
Stalo se z nás potencionální duo. Sára mě doprovázela na ukulele a já zpívala. Společně jsme se, počínaje soukromými akcemi, či vystoupením na školním plese, rády prezentovaly na sociálních sítích. Například s další písní s názvem I Like The Way Your Eyes Speak To Me. Mimo jiné jsme také v roce 2021 na doporučení riskovaly účast v show Československo má talent. Projev sklidil pozitivní ohlas. Postoupily jsme. Bohužel s posunem času a přibývajícími povinnostmi se náš hudební provaz zpřetrhal. Nadále jsme však zůstaly věrnými kamarádkami.
Přemýšlela jsem, co dál. Znáte to, jedna větev se zlomí, padáte, až se chytíte další. A ta větev se objevila především díky mamce – podařilo se mi okořenit středoškolský život svou první kapelou, kterou našla prostřednictvím svého talentu cokoliv najít a domluvit se. Jsem jí tudíž za to dodnes vděčná.
Vzniklo tedy nespočet dalších projektů. Kluci v kapele byli přizpůsobiví, a já šťastná a na správném místě. Naučila jsem se vystupovat a nebát se vlastního sebevyjádření. Na koncertech opravdu stačilo málo, lidé brali všechno. Tvořila jsem si svůj čtyřlístek přání, podařilo se mi zhudebnit další dva umělecké počiny – písničku Lost Animal a doposud nedokončenou píseň Mesmerize.
Možná vás napadá otázka – proč prakticky všechno v angličtině? Ano, pokud se bavíme o mé komfortní zóně, bude to vždy cizí jazyk. Necítíte se tak obnažení, můžete prakticky psát o čemkoliv, aniž by vás někdo odhalil. K češtině jsem se dopracovala až s Petrem. Možná jsem si konečně uvědomila, že se nemám za co schovávat, a vyšla s myšlenkami naostro.
Pomalu se píše rok 2025 a já se začínám cítit kompletní. Stále je o čem psát, koho milovat nebo kudy jít. Rosteme, vyvíjíme se, občas zapomínáme, ale já rozhodně nezapomínám vše zaznamenávat. Nejlepší na tom je, že už nejsem sama, ale pod křídly úžasných lidí, jako je Petr a jeho žena Markéta, která mi též pomohla docílit motivace. A jak by řekl popový velikán Michael Jackson: “Music is the soundtrack to life. It plays the melody of our being.”
Booking
Monoriderz živě na vaší akci nebo jako DJ gig do klubu?
Contact Form